VENGEM

Dne 28. května 2008 jsem měl možnost potkat mladou slečnu tzv. „z horních deseti tisíc“. Jak jsem na to přišel? Velmi jednoduše. Z její konverzace s jejími kamarády a také z jejího chování. Toto náhodné setkání se uskutečnilo na Dni otevřených dveří Krajského úřadu Vysočina.

Nastoupili jsme si na proslov p. Vystrčila a poté to začalo. Slečna stála hned za námi a v ruce držela balónky napuštěné heliem, které tam rozdávali. Asi se hodně nudila nebo jen chtěla vzbudit pozornost (jak je u těchto fracků obvyklé) a začala nás mlátit s balonkama po hlavě. Nejdříve to zkoušela na mého kamaráda, to je ovšem kliďas, takže ji ignoroval. Poté párkrát flákla i mě, ale snažil jsem se držet, takže jsem také nevyraplil. Za krátkou dobu proslov skončil a já měl možnost vyslechnout onu dívčinu.

Ona na svou kamarádku: ,,Ty vole, dneska pro mě přijede fotr BMWčkem X5kou. Docela mě naštval, protože jsem chtěla, aby pro mě přijel Mercedesem. A říkal, že mi to BMW nechá, až budu mít papíry.“

Její kamarádka: ,,To máš ještě dobrý, můj táta mi chce nechat jen toho Golfa.“

Ona: ,,Golf taky nejni špatnej.“

Poté se podívala pohrdavým pohledem na nás, „obyčejné lidi“ a pronesla: ,,Ještě že chodím na soukromou školu, nemohla bych chodit na státní se sockama.“

V hlavě jsem si pomyslel, že její IQ může mít velikost maximálně slepičího hovna a urychleně jsem opustil místo, protože kdyby pokračovala, tak bych ji byl nucen proplesknout.

Po zbytek dne jsem tak přemýšlel, kde se to v těch lidech bere, ta rádoby nadřazenost. Shledal jsem, že to bude asi výchovou a životním prostředím (hlavně škola), jinak to není možné. Též jsem přemýšlel, jak jejich pomyslnou nadřazenost vyřešit.

Řešení: Kdybych měl možnost, tak bych takové spratky postavil k vidlím a nechal je celý den třeba přehazovat hnůj nebo jim dal nějakou pořádnou práci, aby neměli čas přemýšlet o své nadřazenosti a uvědomili si, jak působí na okolí.