Ladovská zima
za okny je a srdce jímá bílá nostalgie…. Kdo nezná tuto písničku, jako by ani nebyl. Co jsem tím chtěl naznačit? No přece to, že svatý Martin s menším zpožděním konečně přijel a celé republice daroval pořádnou nadílku. Ještě včera večer po sněhu ani stopy, dneska ráno se probudím, kouknu z okna a celá vesnice je pod bílou čepicí.
Pohled to je nádherný, dívat se pěkně z tepla domova ven, jak v jednu chvíli vločky líně padají a za pár okamžiků se žení čerti. Na sníh jsem se jako každý člověk těšil, přináší totiž nové možnosti vyblbnutí (od lyžování přes koulovačky až po sáňkování), ale mohlo to napadat o něco déle, vůbec by mi to nevadilo. To bílé svinstvo je na silnicích hotové peklo, kdo nemá přezuto na zimní, ať radši ani nevyjíždí. Ráno jsem jel s autem na letních a vyjet menší kopec bylo silně o hubu, zvlášť když silničáři opět zaspali.
I přes tyto negativa mám sníh rád, těším se, až napadá trochu víc a budu jezdit lyžovat. Všem čtenářům mého blogu přeji, ať si sníh pořádně užijí a hlavně ať ho ve zdraví přežijí
(náledí je sviňa) A co vy, máte sníh rádi nebo ho naopak nesnášíte?
Na závěr se rozloučím hitem od Jarka Nohavici s názvem Ladovská zima.

zdravíčko, z toho si nic nedelej, mi ráno jeli do Jihlavy na zimních gumách a taky sme nemohli mírnej kopeček vyjet